2019. Rok, v němž jsme se po devatenácti letech vrátili do české plochodrážní ligy. Šest ročníků. Pětkrát stříbro. Co by za něj jinde dali?! Náš tým má skvělé sponzory, výtečné závodníky a neskutečné publikum. Jen titul chybí. Předloni naděje na něj zhasla až v rozjezdu. Nyní jsme na čele tabulky. Těsně. Ale přece. Rozhodne se předposlední zářijovou sobotu. V Kopřivnici. Podaří se nám konečně zopakovat poslední prvoligový triumf z roku 1979?
A jak si stojíme v letošní sezóně?
V prvním závodě v Praze dominance. Vyhráli jsme, ačkoliv Jan Macek v depu ve finálové jízdě místo se soupeři zápasil se sekundárním řetězem zaseknutým mezi rozetou a zadním kolem. Jen blázen by mu vyčítal diskvalifikaci za prošvihnutí devadesátisekundového limitu.
A pokud ano, vše odčinil v červenci v druhém závodě v Divišově.
Před finálovou rozjížďkou jsme byli třetí. Primát Jana Macka nás ale dostal na první místo v závodě. I v tabulce. Pravda, srpnové Pardubice nevyšly. Třetí místo. I mistr tesař se někdy utne.
Ale i tak jsme před posledním závodem tabulkoví leadeři .
O bod před Divišovem. O parník před družstvy Autoklub U24. A před Pardubicemi.
Výchozí je tedy dobrá.
Zbývá poslední, zpravidla ten nejtěžší krok. Porazit na domácí dráze jakýmkoliv bodovým rozdílem silný Divišov s Danielem Klímou a Matoušem Kameníkem v sestavě. My se určitě budeme spoléhat na Jana Macka. Slováka Jakuba Valkoviče.
Jednáme také s Markem Levišinem, protože Sebastian Kössler je ze hry po červnové autonehodě. A Zoltán Lovas si při italském mistráku zlomil ruku. Nelze zapomenout na Radka Bambucha, Miroslava Vítka kteří také přispěli svými body v divišovském závodě k naší aktuální pozici. No a v neposlední řadě na skvělé kopřivnické publikum, které jak věříme bude dalším závodníkem v našem týmu.
Takže!!! Sedmadvacátého. V sobotu od čtrnácti. Přijďte. Třeba jste poslední vítězství Kopřivnice v první lize zažili sami. Vaši rodiče. Prarodiče. Či známí. Tak jim při podpoře našich kluků neudělejte ostudu. Jedete v tom s námi.
